EquiTV.cz

Tokio byla zkušenost. Nový cíl je Paříž 2024, shodují se čeští jezdci

reklama

Český parkurový tým v Tokiu skončil patnáctý a nepostoupil do finále, přesto se zapsal do historie. Poprvé totiž nás výběr olympijskou soutěž dokončil. Jak vnímají svoji účast Ondřej Zvára, Anna Kellnerová a Aleš Opatrný, to prozradili v rozhovoru.

reklama 22B

Ondřej Zvára s Cento Lanem Arcus dokončil v Tokiu týmovou kvalifikaci s 15 trestnými body, Anna Kellnerová s klisnou Catch Me If You Can Old inkasovala 17 bodů a Aleš Opatrný s Forewerem přidal penalizaci 13 body. V součtu jich tak český tým nasbíral pětačtyřicet a skončil v konečném pořadí patnáctý.

„Když to vidím zpětně, tak bych asi některé distance řešil jinak. Ale vždycky někdo musí být první a nějak mi to žíly netrhalo,“ okomentoval Ondřej Zvára v úvodu telefonického rozhovoru pro EquiTV.cz neoblíbenou první startovní pozici.

Parkur, který připravil opět Santiago Varela Ullastres, hodnotil velmi kladně. „Působil na měl fajn a také se mi fajn jel. Samozřejmě jsme na olympiádě, takže je to dlouhé, je to velké a člověk se musí pořád soustředit. Ale při prohlídce to bylo bezva, jako všechny tyto parkury, tak i v Praze od tohoto stejného stavitele ke konci přitvrzovaly. Na to jsme však zvyklí a čekali jsme to,“ pokračuje Zvára.

Nervozitu před jediným startem v Tokiu si však nepřipouštěl. „Moc nervózní jsem nebyl. Naopak jsem se těšil. Celou olympiádu jsem měl postavenou tak, že je to naše poděkování Cento Lanovi a uzavření kruhu, který jsme se snažili nějak uzavřít. Hrozně moc jsme si přáli udělat co nejlepší výsledek, ale z velké části jsme si prostě jeli splnit svůj sen a zažít tu atmosféru a získat třeba další zkušenosti. – Vnímám to pozitivně. Bavila mě tady každá hodina, užíval jsem si každé minuty, kterou jsem mohl sdílet s ostatními. Nikdy jsem nic podobného nezažil a byl jsem z toho od prvního dne vyvalenej a šťastnej,“ konstatuje Ondřej Zvára.

„Mrzí mě, že jsem udělala dvě chyby navíc, které tam nemusely být. Chtěla jsem, aby ten parkur dopadl jinak, ale na druhou stranu musím říct, že jsem byla v šoku, kolik koní nedojelo, a tak jsem byla ráda, že jsme jako český tým poprvé zvládli překonat týmovou soutěž a nedopadli jako jiné týmy, kterým se to nepovedlo,“ navazuje svým hodnocením Anna Kellnerová.

„Myslím, že dnes to bylo o hodně víc technické, opravdu tam bylo strašně moc míst, kde člověk musel jednoznačně a razantně pokračovat ve svém plánu a neváhat. – Všichni jsme doufali v postup do finále, ale olympiáda je mj. o tom, že i dobří jezdci podlehnou velkému tlaku. – Nikdo z nás nevěděl, do čeho jdeme, a tak to bylo složité. Ale alespoň do Paříže už víme, jak se na to připravit,“ pokračuje jediná žena v českém parkurovém týmu.

„Největší zkušeností z Tokiua v rámci našeho sportu a našich soutěží je, o kolik vyšší a složitější level parkuru může ještě být. Já zažila za svou krátkou, ale intenzivní kariéru poměrně hodně pětihvězdičkových závodů i Grand Prix, ale přiznám se, že co se týče individuálního finále, tak jsem nikdy neměla ani možnost si takový parkur projít. Vidím, co ta olympiáda obnáší a jezdci, kteří bodovali, tak mají mnohem více zkušeností. Všem je kolem čtyřicítky, mnohým přes čtyřicet, a to množství zkušeností je důležité. Důležité je také myslet pozitivně, co nejvíce myslet na budoucnost a posouvat se dál. Zároveň musíte nohama zůstat na zemi a myslet na to, že takovýto vrchol je pro velmi, opravdu velmi zkušené jezdce, a to my momentálně ještě nejsme,“ přiznává při svém zhruba dvacetiminutovém rozboru olympijské účasti.

To samé potvrzuje i Aleš Opatrný: „Byla to prostě zkušenost a ukázalo se, že tento olympijský sport je trochu specifický v tom, že tu jsou překážky, které u nás koně nikdy neviděli, navíc to bylo ještě za umělého osvětlení. Myslím, že to bylo i u spoustu jiných týmů jiné, a i koně se chovali jinak. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet do budoucnosti, ale doufám, že koně vydrží a tým taky. Za dva roky zkusíme kvalifikaci na další olympiádu, kam snad pojedeme již víc zkušenější. – Nemáme se za co stydět, byla spousta lepších týmů, které se nedostaly tak daleko, jako jsme se dostali my. Vše klapalo, koně skákali dobře, ale je to olympiáda a úroveň tomu odpovídala.“ 

Jak přiznává, olympijská atmosféra pohltila i jeho a určitě by ji chtěl za tři roky zažít znovu. „Dnes jsme se o tom bavili a již i plánovali. Snad přijdou i nové páry a v roce 2023 budeme mít dobrý tým a pokusíme se kvalifikovat na olympiádu do Paříže. Je to náš cíl,“ dodává Aleš Opatrný.

Foto: Tomáš Holcbecher / časopis Jezdectví
Zdroj: časopis Jezdectví

reklama 23B

Související audio

Čtrnáct překážek, sedmnáct skoků. Parkur olympijské kvalifikace týmů

Není to moje chyba. Pořadí týmů v Tokiu losoval počítač, říká Šveňková

Chyby mrzí. Kellnerová, Opatrný a Papoušek hodnotí první start v Tokiu

Olympijský parkur prověří pozornost a kondici koní, říká Jakub Štěrba

Těžký kros v Tokiu zvládli Češi se ctí. Doufají v co nejlepší parkur

Česká radost i zklamání z olympijské drezury. Teď už je na řadě kros

Parkuroví koně absolvovali vet-check. Atmosféra v týmu je výborná

Olympijská všestrannost začíná. Bude to těžké, shodli se čeští jezdci

S koňmi v oblacích. Kateřina Krpelová jim dělá v letadle společnost

Cento Lano bude v Tokiu čekat na svou úlohu v týmu, uvedla Šveňková