S koňmi v oblacích. Kateřina Krpelová jim dělá v letadle společnost
Do odletu parkurových koní na olympijské hry do Tokia již zbývají jen hodiny. Na palubě nebude chybět ani Kateřina Krpelová, ošetřovatelka svěřenců Anny Kellnerové, která v rozhovoru pro EquiTV.cz prozradila detaily o leteckých transportech.
Čeští koně, které budou v Tokiu sedlat členové parkurového týmu, odcestují z belgického Lutychu do dějiště Her v pondělí 26. července zhruba 45 minut po půlnoci.
Zatímco Forewer Aleše Opatrného a Warness Kamila Papouška ještě nikdy neletěli, Cento Lano Ondřeje Zváry již takovou zkušenost měl a Catch Me If Yo Can Old Anny Kellnerové létá díky účasti v sérii Global Champions relativně pravidelně. Již poněkolikáté s ní takto bude cestovat i její ošetřovatelka Kateřina Krpelová.
„Mě létat s koňmi nevadí, jsem ráda, že tam mohu být. V situacích, kdy jsou koně trochu nervózní, tak je dobře, když je tam někdo, koho znají. Jsou pak klidnější,“ říká Kateřina v rozhovoru pro internetovou televizi EquiTV.cz, v němž velmi podrobně líčí veškeré podrobnosti o létání s koňmi.
„Je to náročná práce, není to jen o naložení na letadlo. Ale člověk to dělá pro ně, je to součástí naší práce. Když jsem začínala s koňmi takto létat, tak byla skvadra asi sedmi lidí, kteří takto s nimi létali a již se znali i s personálem přepravní společnosti Peden. Mě její majitel znal již z dřívějška, a tak souhlasil, abych se k týmu ošetřovatelů přidala. Určitě by se občas měli brát noví lidé, ale když se letí takto daleko, jako je tomu teď, tak by tam měli být ti, kteří to znají a zvládají krizové situace,“ hovoří o tom, jak je těžké se vůbec dostat do úzké skupiny ošetřovatelů, jež mohou s koňmi absolvovat cestu v nákladním letadle.
„Let do Tokia bude podobný jako při cestách do Šanghaje s Global Champions. Koně se nakládají v Cáchách do vlastních nebo objednaných kamionů. Cesta do Lutychu trvá asi čtyřicet minut, na letišti odevzdáte dokumentaci a dozvíme se, se kterým koněm půjde do přepravního kontejneru,“ popisuje Kateřina. Ta ze všeho nejméně ráda vidí, když koně cestují v kontejneru po třech. To se však naštěstí při letech na takto významné sportovní události nestává, a naopak někteří majitelé pro své koně zarezervují tzv. létající stáj, kdy kůň má celý „box“ sám pro sebe.
Před nakládkou koní se řeší i takové detaily, zda kůň může stát hlavou směrem ke skosené straně kontejneru. Ta je vytvarována podle trupu letadla. Ošetřovatelé musí zjisti i podrobnosti ohledně krmení koní a mnoho dalšího. „Nakládka trvá zhruba tři hodiny. První se nakládají hřebci, pak valaši a klisny jdou většinou až na konec, aby hřebci měli s nimi co nejmenší kontakt,“ popisuje další specifikaci při leteckém transportu koní. „Kobyly tak mají výhodu, že jdou poslední na letadlo a po příletu jdou jako první dolu.“
Příletem do cílové destinace však transport koní nekončí. Z letiště je totiž potřeba koně ještě převézt na sportoviště, k čemuž se používají speciálně upravené kamiony. Ty se v různých zemích výrazně liší. „V Mexiku jsou kamiony až pro patnáct koní, v Šanghaji mají většinou velmi dobré kamiony i s bočními rampami. Na Miami jsou pro změnu krásné obrovské návěsy. Každá země má své specifické tranzity,“ dodává Kateřina Krpelová.
Foto a video: Josef Malinovský
