EquiTV.cz

 

Na mistrovský titul dosáhla jednadvacetiletá Miroslava ve dvojici se čtrnáctiletou klisnou Raqsh. Boj o zlato to byl velmi těsný, a to především s Kairou Smudkovou na hřebci Nazeer Al Ghazal, jenž však neprošel závěrečnou veterinární kontrolou. Silnou konkurencí však pro ni byla i stříbrná medailistka Eliška Hýblová na klisně Saríja. 

 

„Sezonu 2024 jsem si užila nejvíc z mých dosavadních sezon, protože to byla první úspěšná sezona, kterou jsme absolvovali podle plánu. V předchozích sezonách to u nás fungovalo tak, že jsme si dva měsíce dopředu naplánovali závody a dva dny před tím se vše změnilo. Tentokrát jsme měli tři hlavní plány – začít závodit s mou mladou kobylkou, znovu se zúčastnit mistrovství České republiky a dokončit ho, což se obojí povedlo a také připustit naši kobylku. To se bohužel nepovedlo, takže to zkusíme v novém roce,“ uvedla během rozhovoru pro EquiRadio Miroslava Přibová.

 

 

„Ke koním jsem se dostala už když jsem byla malá, jelikož je máme doma. I díky tomu jsem se začala věnovat vytrvalosti, jelikož se rodiče rozhodli pořídit arabské koně a ti vlastně skoro nic jiného dělat nemohou. Už ve dvou letech jsem dostala shetlandského poníka, který stál s velkou mašlí na krku před balkonovými dveřmi a od té doby jezdím.“

 

„Učila jsem se na nedaleké jízdárně Skalice, kde jsem později také nějakou dobu brigádničila. Mám tam spoustu jezdeckých kamarádů a dobrých známých. Jezdíme tam na spoustu akcí a spolupracujeme ve všem možném,“ vysvětluje, proč dodnes reprezentuje právě tuto stáj. V rámci domácích závodů nejraději jezdí do Pohorské Vsi, respektive Dolního Dvořiště. „Máme to kousek od baráku, a to se u vytrvalostních závodů moc nestává,“ zdůvodnila.

 

A jelikož koně mají Přibovi doma, tak je jasné, že jsou s nimi i během vánočních svátků a na Nový rok. „Přes zimu mají koně většinou volno, sundáme jim podkovy a jezdíme s nimi jen občas na vyjížďky. Předsezonní přípravu začínáme až během února a března, kdy už se dá zvládnout jezdit, aniž by to koním moc klouzalo.“