EquiTV.cz

 

Parkur nedělní Grand Prix při CSI3*-W v Budapešti byl opět postaven velmi náročný. Výška překážek dosahovala až 160 centimetrů, a i když to dle slov jezdců nebylo až tak mimořádně obtížné, jako tomu bylo v pátek, rozhodně kurz naprosto splňoval parametry soutěže zařazené do Světového poháru. 

 

Vše potvrzovaly výsledky účastníků, kdy se více jak polovinu soutěže marně čekalo na čistý výkon. Matěj Kotalík se Sir Sidem např. parkur nedokončil. Zuzana Zelinková s Calerim nastupovala jako 34. v pořadí a jako první dokázala překonat všechny nástrahy, vč. přísně naměřeného času, bez penalizace. Čtvrtou desítku uzavírala další česká dvojice – Aleš Opatrný se Sangris Boyem. Když také on projel cílem s nulou na bodovém kontě, hrstka našich fanoušků jásala. Ryze české rozeskakování – to by bylo něco. Jenže hned po Opatrném nastupoval na start Ukrajinec René Tebbel s valachem Saxo de la Cour. Také on potvrdil své kvality a rozšířil počet účastníků rozeskakování na tři. Když se to samé povedlo ještě domácímu Gáborovi Szabó juniorovi s klisnou Timpex Bolcsesz, publikum propadlo nadšení, které známe např. z Olomouce. 

 

 

 

„Trochu jsem váhala, zda jít, nebo nejít, protože je dnes opět strašlivé horko. Ale říkala jsem si, když už jsme tu, bojujeme do konce, a nakonec mě Aleš i trenéři přemluvili. Takže jsem je poslechla a stálo to za to,“ spokojeně konstatovala Zuzana Zelinková hned po základním parkuru. Když skončila opět „až“ druhá, brala to sportovně. „Asi je to osud. Zkoušela jsem jet co nejrychleji, riskovala jsem, říkala jsem si, že budu buď první, druhá, třetí, nebo čtvrtá – nic horšího se stát nemůže. Dojem z mítinku to určitě napravilo. Každého umístění v Grand Prix si vážím, každý dobrý výsledek Caleriho je pro mě odměna za tu celoroční práci a dnes jsem šťastná a musím si ten moment užívat. – Říkala jsem si, že jedna malinká odveta se konala, René zůstal třetí.“

 

 

Aleš Opatrný si zpravil chuť od pátku již podruhé. „Mě už se to povedlo v sobotu, kdy jsem byl stopadesátce se Sangris Boyem druhý. Dnes jsem nevěděl, co od toho očekávat, protože takto těžkou soutěž Sangris Boy ještě nešel, ale už na opracovišti jsem cítil, že skáče skvěle. Samozřejmě ten čas byl opět krátký jako v pátek a jsem moc rád, že jsem i dnes šel čistě.  Nikde se moc zkracovat nedalo. Dvakrát se dalo zatočit z krátkého nájezdu, ale buď tam stál velký oxer, nebo triplebar. Tak to člověk musel dohánět na nějakých delších cváláních. Naštěstí se nám to se Zuzkou povedlo, ale bohužel i dalším dvěma jezdcům,“ konstatoval Aleš. „Dnes to byla sranda oproti tomu, co tu stálo v pátek. Pro Sangris Boye to byl dostatečně těžký prkur. V pátek to byl parkur extrémně na sílu, byly tam všechny oxery na 155 centimetrech a nebylo si kde odpočinout. Dnes byly dvě tři pasáže, kde koně mohli chytnout druhý dech,“ porovnával nejnáročnější soutěže celého mítinku.