Světový pohár v Olomouci navrhne Chorvat Petrovič. Mám to tu rád, říká
V olomouckém Equine Sport Centru navrhoval kurzy parkurů Eduard Petrovič z Chorvatska již v minulosti, ale v srpnu zde bude poprvé při Světovém poháru. „Některé mítinky jako je Olomouc jsou takové mezníky, na které chci opravdu přijet,“ prozradil.
S Eduardem Petrovičem jsme se potkali v druhé polovině července při závodech ve slovenském Šamoríně, kde stavěl kurzy během série Danube Summer Live. Jak nám v rozhovoru prozradil, na Slovensko i do České republiky jezdí moc rád. „Znám tady hodně lidí, všichni jsou moc přátelští, cítím se tu jako doma.“
Kvůli pandemii koronaviru Covid-19 byla dost dlouhá závodní přestávka. Jak zasáhla vaší práci a život?
Moje manželka byla šťastná. Hodně času jsem trávil doma. V Chorvatsku bylo zemětřesení, museli jsme občas přespávat v autě, náš dům a domy v okolí byly zasaženy, takže to bylo docela rušné. S výjimkou koní.
A co pracovní život? Pauza v závodění byla obrovská, jak to zasáhlo práci?
Rozjížděl jsem se hodně pomalu. Na prvních závodech po přestávce mi všechno dlouho trvalo, toto je už čtvrtá akce, takže už jsem zase v tempu. Je to dobré.
Jaké máte plány na sezonu? Myslím mezinárodní závody. Jak jste řekl, všechno se pomalu rozbíhá, kalendář není daný, jaké jsou tedy vaše plány?
Na začátku roku jsem měl tolik závodů v plánu, že jsem se trochu bál, jestli to zvládnu. Pak všechno zkolabovalo a od té doby není nic jisté. Ale některé mítinky jako Olomouc nebo Šamorín jsou takové mezníky, na které chci opravdu přijet.
Letos budete stavitelem na CSI2*-W v Olomouci. Jak se vám tam líbí a jak se těšíte?
Je to vzrušující. Rád jezdím do České republiky. V Olomouci už jsem v minulosti párkrát byl a dělat Světový pohár je něco výjimečného. Pro mě to byla skvělá zpráva. Určitě to bude výborná akce, tak jako obvykle. Jak dorazí jezdci, přijedou rozhodčí, všichni jsou na místě, napětí vzrůstá… – Budou to dobré závody.
Jak často jezdíte do Česka a na Slovensko?
Častěji, než by si přála moje žena. Řekl bych čtyřikrát, pětkrát i šestkrát ročně, záleží na sezoně. Jezdím sem rád, nikdy nemám problém přijet.
Kromě Olomouce, máte v plánu nějaké další mezinárodní mítinky?
Měl jsem jich spoustu v plánu. Ale teď vážně nevím, co se bude dít. Olomouc je jistá. Uvidíme. Měl jsem být na Ukrajině, v Iránu a na mnoha dalších místech, ale nic není jisté. Třeba na Ukrajinu jsem měl jet dva týdny po mítinku v Šamoríně, jenže pak musíte být čtrnáct dní v karanténě po návratu, a to nejde.
Prozraďte nám více o vás. Jak jste se stal stavitelem?
Stavitelem jsem se stal ve Švédsku, a když jsem se přestěhoval zpátky do Chorvatska, tak tam stavitelé nebyli, nikdo to nechtěl dělat. Takže jsem rozhodl to dělat já, i když jsem ještě občas také jezdil. Nikomu to nijak nevadilo, že jsem stavěl parkury i závodil. No, a tak to šlo dál a dál. Ale musím říct, vážně, zpočátku jsem tu práci neměl rád, a teď jí miluji.
Máte nějaké další pracovní cíle?
Rád trénuji mládež. To je ve skutečnosti moje nejvíc oblíbená práce. Když začnete s novým jezdcem od základů a pak to postupuje až k vyšší úrovni, to je fakt pěkné. V Chorvatsku jsou desítky mých svěřenců, kteří získali medaile na národních šampionátech v parkurovém skákání, často i na mých vlastních koních. Takže jako trenér mám i dost úspěchů.
A na poli stavitelském? Jsou nějaké závody, které byste chtěl stavět?
Chtěl bych se znovu podívat na Slavii na CSIO Bratislava, to pro mě byly speciální závody. Tam když jsem přijížděl, měl jsem husí kůži. To bych rád opět zažil. Tady je to krásné, ale tam to bylo prostě něco jiného.
