Když se kůň nemůže postavit sám na nohy, majitelé dnes mají možnost díky aktivitě MVDr. Lýdie Čačkové půjčit si speciální záchrannou síť. To by ovšem nemuselo do budoucna stále platit. Ptáte se proč? Odpověď získáte v tomto Podcastu EquiTV.
Se zakladatelkou veřejné sbírky „Záchranné sítě pro koně“, která byla založena v roce 2014 a trvala do listopadu 2017, jsme zavzpomínali na celou historii projektu – od zakoupení prvních tří sítí v létě 2015, přes postupné vybavení mnoha hasičských záchranných sborů až po současnost, kdy je několik sítí stále připraveno k možnosti krátkodobého i dlouhodobého zapůjčení pro majitele koní, kteří se ocitli v nouzi. Dříve než se zaposloucháte do rozhovoru, rádi bychom se omluvili za občasně sníženou kvalitu signálu během natáčení.
Podcasty EquiTV můžete poslouchat zdarma on-line na webu, nebo si je můžete stahovat přímo do svého počítače, tabletu či mobilu s aktivovaným premium programem, který stojí pouhých 365 korun na rok. Poslechnout si je tak můžete kdykoliv a kdekoliv, i když zrovna nejste v dosahu internetového připojení.
Všechny již publikované podcasty najdete pod snadno zapamatovatelnými internetovými adresami: www.jezdeckeradio.cz nebo www.equiradio.cz.
V roce 2020 vybojoval Tomáš Jelínek bronzovou medaili na mistrovství České republiky v kategorii dvojspřeží. Svůj život zasvětil lipicánům a nedá na ně dopustit. Doma v Hranicích u Zbraslavic si vydržuje malé chovné stádo včetně vlastního plemeníka.
V zimě před sezonou se řeší hlavně nové nákupy a posily. My se však tentokrát podíváme na plnokrevníky, kteří odešli do chovu či do penze. Data Jockey Clubu ČR ukazují, že se vysloužilí dostihoví koně v Česku běžně dožívají vysokého věku.
Jeden z nejvýraznějších parkurových koní přelomu tisíciletí Arko III ve středu 20. ledna uhynul. Hřebci, který závodil ve dvojici s pozdějším olympijským vítězem Nickem Skeltonem, bylo 27 let. Do historie se zapsal i jako úspěšný plemeník.
Jezdecké začátky strávila parkurová jezdkyně Sára Finsterle v Hrobicích, na Suché a u Veselovských ve Vilémově. "Dlouho jsem se bála skákat, šedesát centimetrů byl pro mě strop. Ve Vilémově však už na strach nebyl prostor," vzpomíná s úsměvem Sára.