Další finálovou soutěží v rámci hořovického vrcholu Českého skokového poháru 2017 byla mladší kategorie Czech Junior Cupu. Z dvaceti zúčastněných dvojic deset postupovalo do super finále na zkráceném parkuru, ale jen jedna dovezla do cíle dvě nuly...
Po základním kole nul bylo více. Velmi rychlé ve finále byly Veronika Kolářová s Carsey a Anna Helebrantová s Epo Van de Achterhoek Z, jenže obě nakonec jednou chybovaly a skončily na 4., resp. 5. místě. Naopak napodruhé nezaváhala Tereza Svobodová s Marylandem, ale ta měla z úvodní části zatížení 4 trestnými body a skončila tak alespoň díky nejrychlejšímu času v hodnotě 40,80 sekundy třetí. O více než 10 sekund pomalejší byla Natálie Kovářová s Quinarou. Ta byla pomalá i v základním kole, kde si navíc připsala penalizaci 1 trestným bodem za čas. Musela se tak spokojit s konečným druhým místem.
Jedinou dvojicí, jež má ve výsledkové listině dvě nuly na bodovém kontě, je Valentýna Kuková a Shadow 5. Zaslouženě tak vystoupala při slavnostním vyhlášení soutěže na stupínek nejvyšší.
Kompletní výsledky najdete na adrese www.ceskyskokovypohar.cz, kde běží po celý den ŽIVĚ on-line přenos. Soutěžní program přenáší také sportovní web České televize a EquiTV.cz.
V roce 2020 vybojoval Tomáš Jelínek bronzovou medaili na mistrovství České republiky v kategorii dvojspřeží. Svůj život zasvětil lipicánům a nedá na ně dopustit. Doma v Hranicích u Zbraslavic si vydržuje malé chovné stádo včetně vlastního plemeníka.
V zimě před sezonou se řeší hlavně nové nákupy a posily. My se však tentokrát podíváme na plnokrevníky, kteří odešli do chovu či do penze. Data Jockey Clubu ČR ukazují, že se vysloužilí dostihoví koně v Česku běžně dožívají vysokého věku.
Jeden z nejvýraznějších parkurových koní přelomu tisíciletí Arko III ve středu 20. ledna uhynul. Hřebci, který závodil ve dvojici s pozdějším olympijským vítězem Nickem Skeltonem, bylo 27 let. Do historie se zapsal i jako úspěšný plemeník.
Jezdecké začátky strávila parkurová jezdkyně Sára Finsterle v Hrobicích, na Suché a u Veselovských ve Vilémově. "Dlouho jsem se bála skákat, šedesát centimetrů byl pro mě strop. Ve Vilémově však už na strach nebyl prostor," vzpomíná s úsměvem Sára.