Ingrid Klimke v sedle uprostřed africké divočiny
27.03.2015 | AUTOR
Kde všude zastihnete na koni jezdeckou ikonu a dvojnásobnou olympijskou vítězku ve všestrannosti Ingrid Klimke? Kromě závodišť a tréninkových areálů byste ji mohli potkat, jak se v sedle prohání africkou divočinou mezi slony, lvy a nosorožci...
FOTOGALERIE
Letos to bude už potřetí, co německá vítězka mnoha mistrovství vyrazí na několikadenní jízdu, při které na vlastní kůži otestuje kvality některého ze zájezdů cestovní kanceláře pferdesafari – specialisty na koňská safari po celém světě. Zatím pokaždé
pferdesafari obstálo a splnilo i vysoké nároky na formu a výcvik koní, které Ingrid Klimke jako někdo, kdo je se sedlem v podstatě „srostlý“, přirozeně má. Láska ke koním Ingrid zkrátka koluje v žilách stejně jako mnoha jejím příbuzným. Už její otec byl významnou postavou německého jezdectví.
Za vším hledej koně
Jak vlastně spolupráce mezi úspěšnou jezdkyní a zavedenou cestovní kanceláří začala? Asi málokoho překvapí, že na začátku všeho byl kůň. A ne ledajaký. Konkrétně hnědák Hale Bob, zvaný Bobby, na kterém Ingrid v roce 2012 zvítězila během Indoor Derby na německém mistrovství ve Stuttgartu. Jedním ze sponzorů závodu byla i německá CK pferdesafari, která do soutěže věnovala jako cenu pro vítěze jezdeckou dovolenou, na kterou se nezapomíná. Sedmidenní koňské safari v Africe. A i když Ingrid zrovna nemá času na rozdávání, neodolala. S manželem a přáteli vyrazila do Jižní Afriky na partnerskou farmu Wait a Little, která leží uprostřed soukromé rezervace, a jejímiž majiteli jsou Gerti a Philip Kusselerovi, spoluvlastníci pferdesafari.
„Byla jsem z toho tehdy trochu nesvá. Přeci jen, jezdit týden vedle Ingrid Klimke – té Ingrid Klimke – mě lehce znervózňovalo. Jenže chvíli poté, co vystoupila s manželem a přáteli z landroverů, které je přivezly z letiště, ze mě nervozita spadla. Už při podání ruky bylo jasné, že se vše ponese v přátelské atmosféře. Ingrid se ke všem chovala stejně mile jako ke svým známým,“ vzpomíná na první setkání Katharina Luz z pferdesafari, která tehdy skupinu doprovázela jako pomocná jezdkyně a fotografka.
I olympijská vítězka je jen člověk
Po krátkém občerstvení se skupina vyšvihla rovnou do sedel a hned při první jízdě africká divočina předvedla některá ze svých velkých lákadel. Nejen, že se zde snad vše zelená a kvete, ale do toho člověk projíždí pár metrů od pasoucích se žiraf, antilop a nosorožců. „Během společného drinku při západu slunce bylo možné zaslechnout typicky vzrušené rozhovory, které pokaždé vyvolá takto intenzivní setkání s divokými zvířaty. Inu – i olympijská vítězka je jen člověk,“ říká s úsměvem Katharina Luz.
Ten večer ale na skupinu přeci jen nějaké vzrušení ještě čekalo. Náhle začali v korunách stromů křičet opice na poplach, což dělají jen, když je poblíž predátor. Netrvalo dlouhou a všichni jezdci na koních zamířili na místo, odkud se řev ozýval. A záhy spatřili i jeho důvod. Opice vyděsil gepard, který se líně povaloval pod stromy. Na rozdíl od řvoucích opic zůstali koně i respekt budící šelma zcela klidní. Jezdci se k němu přiblížili na pár metrů, až nakonec gepard po chvíli zmizel mezi stromy. Víc než slušné zážitky na první den. A to jich měla před sebou Ingrid a její skupina ještě dalších šest.
Jezdci si v dalších dnech vyzkoušeli, jaké to je dlouze cválat širými africkými pláněmi, projeli říčním korytem podél koupajících se hrochů, narazili také na sloní rodinu a jako třešničku na dortu vystopovali lví smečku. Když k tomu přidáme ještě setkání s buvoly, odškrtla si Ingrid celou Big Five (Velkou pětku) africké divočiny – tedy slona, lva, geparda, nosorožce a buvola. Zážitky ze dne pak příjemně unavení jezdci rozebírali dlouho do noci u táborových ohňů a vynikající kuchyně, kterou jim hostitelé připravovali. Určitě i Ingrid a její přátelé, stejně jako každý jiný host, zažívali vzrušení ze zvuků noční divočiny, když zrovna nocovali v některém z mobilních safari táborů.
Trenérku v sobě nezapřela
Ingrid v sobě nezapřela ani skvělou trenérku a pomohla na farmě s výcvikem jednoho obtížně zvladatelného, mladého koně. Jinak ale oceňovala vynikající formu, ve které všichni koně, které měla k dispozici, byli. Možná právě v těch chvílích se jí rodila v hlavě myšlenka, že by s pferdesafari mohla spolupracovat i do budoucna. Že si zdejší kraj oblíbila, svědčí i fakt, že jednu ze svých klisen pojmenovala Makalali – podle jména zdejší přírodní oblasti.
A tak spolupráce mezi pferdesafari a Ingrid začala. Hned následující rok vyrazila se svými kamarádkami na koňské safari u řeky Limpopo v Botswaně. I tady si Ingrid a její společnice zjevně užily kontrasty mezi luxusem komfortního ubytování v moderní lodgi a dobrodružným přespáváním pod stanem v mobilních táborech. Divokých zvířat, která jim mezi obřími baobaby zkřížila cestu, bylo nepočítaně. Zdejší oblasti se právem říká země gigantů – dominují jí totiž velká sloní stáda. Perfektně připravení koně ale jezdce jistě vedli i v bezprostřední blízkosti těchto velikánů. I loňský týden tak skončil ke vší spokojenosti s příslibem, že Ingrid pojede s pferdesafari i letos.
Na možný průběh dovolené v Limpopo se podívejte
zde.
Záruka kvality
Ingrid Klimke prověřuje během cest nejen kvalitu koní, ale také úroveň jednotlivých jízd a celkově i služby, které jsou klientům během zájezdů k dispozici. „Jsme velmi rádi, že spolupráce s Ingrid slibně pokračuje. Sami na koních jezdíme a víme, co od kvalitní dovolené požadovat. Nicméně fakt, že se službami je spokojená i Ingrid je pro nás a naše zákazníky důkaz, že zájezdy v nabídce pferdesafari jsou skutečně nejlepší safari jízda v dané zemi,“ říká Tomáš Vášáry, který pferdesafari zastupuje v regionu střední a východní Evropy.
Chcete-li se obrátit přímo na někoho z českého týmu pferdesafari, pište na: info@pferdesafari.cz
mailto:info@pferdesafari.cz nebo volejte na: + 420 702 120 670
/PR článek/
Související videa a články
Diskuze
Přidávat příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.